Duchovní obnova: Svatba v Káně

 10.12.2022 | Duchovní obnova motivovaná textem z Janova evangelia druhé kapitoly.

Srdečně zveme na adventní duchovní obnovu

„Co mají společného Vánoce a svatba?“

Duchovní obnovu doprovází P. Michal Němeček.

K duchovní obnově využijeme text z Jan 2,1-11

¹Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
²na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci.
³Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“
⁴Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“
⁵Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“
⁶Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra.
⁷Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj.
⁸Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak.
⁹Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha
¹⁰a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“
¹¹Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili. 

Text celé Bible lze najít např. zde: www.biblenet.cz

Poznámky k textu:

2,3

Dan 2,27 TeKéL — byl jsi zvážen na vahách a shledán jsi byl nedostatečným. 
Ž 23,1 Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. 

2,4

Jan 2,4 Co mně a tobě, ženo, ještě nepřišla hodina má. (λέγει αὐτῇ ὁ Ἰησοῦς, Τί ἐμοὶ καὶ σοί, γύναι; οὔπω ἥκει ἡ ὥρα μου.)
Gn 3,13 Nato Hospodin Bůh ženě řekl: Cos to učinila? (και ειπεν ο θεος τη γυναικι  τι τουτο εποιησας.)

Jan 19,25 U Ježíšova kříže stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. 26Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ 27Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě.

Jan12, 23Ježíš jim řekl: „ Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka.  
Jan 13,1  Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce.

2,5

12,26 Jestliže mi někdo slouží, ať mne následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník (diakonos). Kdo mi slouží, toho poctí Otec.“  

Jan 15, 15 Už vás nenazývám služebníky (dulos), protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. 

2,6

Jan 4, 7 Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ – 8Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. 9Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají. 10Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ 11Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká; kde tedy vezmeš tu živou vodu?

Jan 13, 3Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, 4odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; 5pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.

2,8

Jan 6 - O chlebu života

Jan 19,28 Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ 29Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. 30Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.

Jan 9, 33

2,9

Jan 9,30 Ten člověk jim odpověděl: „To je právě divné: Vy nevíte, odkud je – a otevřel mi oči!  31Víme, že hříšníky Bůh neslyší; slyší však toho, kdo ho ctí a činí jeho vůli. 32Co je svět světem, nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepého od narození. 33Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by nic takového učinit.“ 34Odpověděli mu: „Celý ses narodil v hříchu, a nás chceš poučovat?“ A vyhnali ho. 35Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: „Věříš v Syna člověka?“ 36Odpověděl: „A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?“ 37Ježíš mu řekl: „Vidíš ho; je to ten, kdo s tebou mluví.“ 38On na to řekl: „Věřím, Pane,“ a padl před ním na kolena. 39Ježíš řekl: „Přišel jsem na tento svět k soudu: aby ti, kdo nevidí, viděli, a ti, kdo vidí, byli slepí.“

Jan 15,15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

2,10

Jan 8,51 Amen, amen, pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky.“ ... 54Ježíš odpověděl: „Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj Otec, o němž vy říkáte, že je to váš Bůh. 55Vy jste ho nepoznali, ale já ho znám. Kdybych řekl, že ho neznám, budu lhář jako vy. Ale znám ho a jeho slovo zachovávám.

2,11

Jan 13, 31 Když Jidáš vyšel ven, Ježíš řekl: „Nyní byl oslaven Syn člověka a Bůh byl oslaven v něm; 32Bůh jej také oslaví v sobě a oslaví jej hned.

Konstituce 2. Vatikánského koncilu Dei verbum 2 (1965)

2 Bůh se ve své dobrotě a moudrosti rozhodl zjevit sebe samého a oznámit tajemství své vůle: že lidé prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a stávají se účastnými božské přirozenosti. Tímto zjevením oslovuje neviditelný Bůh ze své veliké lásky lidi jako přátele  a stýká se s nimi, aby je pozval a přijal do svého společenství. 

Toto zjevování se uskutečňuje činy i slovy, které navzájem vnitřně souvisí, takže skutky, které Bůh vykonal v dějinách spásy, ukazují a posilují nauku i skutečnosti vyjádřené slovy; slova pak hlásají tyto skutky a objasňují tajemství v nich obsažená. Avšak nejhlubší pravda, která se odhaluje tímto zjevením o Bohu i o spáse člověka, nám září v Kristu, který je prostředníkem a zároveň i plností celého zjevení. 

Konstituce 2. Vatikánského koncilu Lumen gentium 2 (1964)

„Věčný Otec … se rozhodl povznést lidi k účasti na božském životě“