Popeleční středa. Půst a jak na to?
15.02.2021 | Na Popeleční středu a Velký pátek je třeba držet půst zdrženlivosti a půst újmy. Co to je a jak ho zachovávat?
Slovo půst v nás může budit rozpačité pocity. V dávné době lidé, kteří chtěli obnovit svou víru a setkat se s Bohem, odcházeli do pouště. V krajině chudé na podněty zakoušeli, co znamená opřít se vírou o Boha.
Půst je časem zamilovanosti
Lze mluvit o dvou rovinách postu. Předně jde o určité asketické úsilí, ale stejně tak tímto výrazem označujeme čas, liturgickou dobu. Postní doba předchází slavení Velikonoc. Dalo by se říci, že je jakýmsi sestoupením „ke kořenům“ vlastní víry, ale i osobnosti našeho já. Právě v postní době lze mluvit o oživení naděje a touhy. Je především obdobím zamilovanosti do Boha, soustředěním se na hledání vztahu s Ním. Proto se křesťané vzdávají mnoha aktivit, které nás běžně rozptylují, a věnují více pozornosti modlitbě, ale také cvičení vlastní vůle a skutkům milosrdenství.
Jak vznikla doba postní?
Podle starodávného zvyku se před Velikonocemi zintenzivnila příprava katechumenů (těch, kdo se připravují na křest) a ostatní členové společenství či farnosti se za katechumeny modlili. Takto se všichni připravovali k hlubokému prožitku veliké noci vzkříšení.
Jak půst držet?
Připojit se můžeme jen v rámci svých možností, především zdravotních. Je nezbytná moudrost a střízlivost i v otázce postu. Avšak jde také o výzvu naší pohodlnosti, či dokonce zbabělosti. Alespoň v rámci postní doby stanovuje katolická církev povinný půst zdrženlivosti. A navíc na začátku a na konci postní doby připojuje i povinný půst újmy.
Zdrženlivost se vztahuje na maso teplokrevných zvířat, která byla vždy považována za určitý luxus v běžné stravě. Ryby byly naopak chápány jako pokrm chudých a půst zdrženlivosti se na ně nevztahuje. Tento půst se týká všech křesťanů od 14 let, pokud je to možné. Je vhodné ho zachovávat ve všední dny během postní doby. Nelze-li ho zachovávat, pak se doporučuje ho nahradit jiným kajícím skutkem.
Dospělí křesťané (od 18 do 60 let), kteří nejsou nemocní, jsou navíc na Popeleční středu a Velký pátek vázáni půstem újmy, což znamená, že pouze jednou za den se smí najíst do sytosti.
K čemu je půst?
Půst má význam především v tom, že Bohu nabízíme sebe sama a učíme se sebeovládání. Bohužel zapomínáme na jeden zásadní aspekt postu. Jestliže ušetříme za různé lahůdky, získáme tak nějaké prostředky. A tyto peníze se podle tradice věnují chudým. Bylo starobylým zvykem přinášet takto ušetřené peníze při večerní bohoslužbě na Zelený čtvrtek v průvodu s obětními dary.
Ale především platí jedna zcela zásadní věc: Smyslem postu je oživení víry. Proto je dobou radostnou, plnou naděje a radosti z přicházejícího Boha.
Přesné znění pokynů, jak půst zachovávat, je uvedeno v Kodexu kanonického práva:
Kán. 1249: Všichni věřící křesťané, každý svým způsobem, jsou z Božího zákona povinni činit pokání; aby se všichni určitým zachováváním pokání navzájem spojili, stanovují se dny pokání, v nichž se křesťané zvláště věnují modlitbě, konají skutky zbožnosti a lásky a také sebezápor tím, že své vlastní povinnosti věrněji plní a že zachovávají pokání újmou a zdrženlivostí od pokrmů podle následujících kánonů.
Kán. 1250: Dny a doby pokání v celé církvi jsou jednotlivé pátky během celého roku a doba postní.
Kán. 1251: Pokání zdrženlivosti od masa nebo jiného pokrmu podle předpisů biskupské konference se zachovává každý pátek v roce, pokud nepřipadne na den slavnosti; pokání zdrženlivostí i újmou se zachovává na Popeleční středu a na Velký pátek, v den utrpení a smrti našeho Pána Ježíše Krista.
Kán. 1252: Zákonem pokání zdrženlivostí jsou vázány osoby od dovršeného čtrnáctého roku věku; zákonem pokání újmou jsou vázáni všichni zletilí až do započatého šedesátého roku. Pastýři duší a rodiče dbají, aby také ti, kteří nejsou vázáni zákonem pokání zdrženlivostí a újmou z důvodu nezletilosti, byli vychováváni k správnému pochopení pokání.
Citováno z překladu Prof. M. Zedníčka (Kodex kanonického práva, Zvon 1994).