Slovo k 5. neděli postní 29. 3. 2020

 29.03.2020 |

Zamyšlení Mons. A. Opatrného k 5. neděli postní A

Texty čtení a evangelia lze najít zde.

Více po otevření odkazu

Současná situace, vzniklá pandemií, nás zatěžuje. Je nepříjemná a v podstatě ohrožující a nelze jí žádným způsobem okamžitě odstranit.  Může nás napadnout, jak by to bylo skvělé, kdybychom se ráno probudili a vše bylo pryč, život by běžel jako dřív. To se ale nestane. Přijměme tedy povzbuzení Božím slovem z liturgie páté neděle postní.

Celý příběh o vzkříšení Lazara nemá své těžiště ve šťastné události Lazarova vzkříšení, které je jen odsunutím jeho smrti. Hlavní je zaměření pozornosti na Ježíše, který o sobě řekne něco, co nemůže říci nikdo z nás, ale co se nás všech týká: „Já jsem vzkříšení a život!“ A to platí.

Jak se s tím v našich životech setkáme už teď? K tomu nás vede druhé čtení z listu apoštola Pavla Římanům:
Pro ty, kdo jsou spojeni s Kristem Ježíšem, není tedy nyní žádné odsouzení. (Řím 8,1)

Ujišťuje nás, že naše spojení s Ježíšem nás uvádí do bezpečí. A toto spojení není jen věcí naší víry. Bylo otevřeno ve křtu a toto křestní pouto stále trvá. Když jsme byli pokřtěni ve jménu Otce, i Syna i Ducha svatého, byli jsme ponořeni do Ducha. Byl na nás vylit Duch a v biřmování byla tato skutečnost upevněna. A to otevírá cestu k osvobození od hříchu a věčné smrti mocí a silou Ducha svatého, jak říká apoštol:
Vždyť zákon Ducha, který dává život v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. (Řím8,2)

A dále zdůrazní:
A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás. (Řím 8,11)

Tedy Duch svatý jako princip křesťanova života, jako zprostředkovatel díla spásy, které Ježíš vykonal. Jako dar, jehož přijímání nezávisí na vnějších okolnostech, ale na víře.

Možná se bude znát někomu poněkud paradoxní, že v páté neděli postní nezdůrazňuji ani utrpení Páně, ani blízkost Velikonoc. Zdůrazňujeme jejich úžasný plod, tedy spásu a dar Ducha. Ten je darem, který překonává moc hříchu a smrti. Obracíme pohled na Ježíše, který sám je původcem spásy, sám je vzkříšením a životem. A nabádám k hlubší pozornosti k našemu křtu a biřmování, jako k záruce daru Ježíšovy blízkosti a daru Ducha. Je dar se silou větší, než je naše trápení, než pandemie i než naše slabost víry.