Založení kapituly

 03.03.2020 | Kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě založil kolem  roku 1070 kníže Vratislav II. (vládl 28. 1. 1061 až 14. 1. 1092), od roku 1085 první český král a titulární král polský, jeden z nejvýznamnějších panovníků českého středověku.

Již koncem 10. století vznikl na Vyšehradě panovnický hrad jako protějšek Pražského hradu. Po svém nástupu na knížecí trůn roku 1061 Vratislav II. vyšehradskou rezidenci velkoryse rozšířil. Zatímco Pražský hrad byl omezen úzkou ostrožnou nad Vltavou, na vyšehradské skále měl panovník mnohem více prostoru k výstavbě reprezentativního paláce. Navíc zde unikl konfliktnímu vztahu se svým bratrem biskupem Jaromírem (Gebhardem), který stejně jako všichni biskupové sídlil přímo na Pražském hradě.

Aby Vratislav II. posílil své mocenské postavení, založil ve vyšehradské rezidenci novou církevní instituci v podobě kolegiátní kapituly v čele s proboštem (prvním doloženým byl Benedikt) a vybavil ji rozsáhlým nemovitým majetkem. Současně ji ze své vůle podřídil přímo papežskému stolci v Římě, takže kapitula nepodléhala pravomoci pražského biskupa, a tím ani mohučského arcibiskupa, jemuž byla pražská diecéze podřízena.

Velký kapitulní chrám, programově zasvěcený sv. Petru, hlavě Kristovy církve, se stal hlavní svatyní Vyšehradu. Tato nákladně budovaná románská bazilika představovala ideový protějšek biskupské baziliky sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Svěření chrámu, kapituly a celé nové panovnické rezidence pod ochranu knížete apoštolů, později i sv. Pavla a sv. Klimenta, čtvrtého římského biskupa-papeže, spojilo Vyšehrad přímo s počátky římské církve a s jejím centrem.

Vratislava vedla k založení vyšehradské kapituly také jeho velkoryse pojatá zahraniční politika. Jednotlivé kanovníky, patrně vzdělané cizince, Vratislav využíval k jednání, a to jak s papežskou kurií, tak s římsko-německým králem a pozdějším císařem Jindřichem IV., od něhož získal i královskou korunu.

Exempci kapituly (vynětí z pravomoci pražského biskupa) a její majetek fakticky potvrdil až papež Lucius II. privilegiem z 11. dubna 1144 vydaným v římském Lateránu. Tato skutečnost ukazuje, že až do uvedeného roku byla exempce respektována hlavně z vůle a moci knížete a krále Vratislava a jeho nástupců na českém knížecím stolci.    

Podle textu PhDr. Denka Čumlivského z Národního archivu ČR, kterému při příležitosti 950 let od založení kapituly na tomto místě velmi děkujeme za dlouholetou spolupráci.

Foto: Na opisu, resp. falsu zakládací listiny je přímo jmenován kníže Wratislaus. Viz Národní archiv ČR, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské (1130–1523) 4, in: monasterium.net. Dostupné online zde.